Jaroslav Vozáb

Dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana se narodil 16.12. 1919 ve Velvarech u Prahy. Původní profesí překladatel se k dnes již legendárnímu souboru připojil v roce 1969 a poprvé se objevil ve hře Hospoda Na Mýtince. V mužském souboru byl častým představitelem ženských postav. Ve společnosti divadelních kolegů jsme jej v menších, leč rozhodně ne zanedbatelných rolích, mohli vídat i ve filmu.

Jaroslav Vozáb měl velmi specifický projev a nez...

Dlouholetý člen Divadla Járy Cimrmana se narodil 16.12. 1919 ve Velvarech u Prahy. Původní profesí překladatel se k dnes již legendárnímu souboru připojil v roce 1969 a poprvé se objevil ve hře Hospoda Na Mýtince. V mužském souboru byl častým představitelem ženských postav. Ve společnosti divadelních kolegů jsme jej v menších, leč rozhodně ne zanedbatelných rolích, mohli vídat i ve filmu.

Jaroslav Vozáb měl velmi specifický projev a nezaměnitelný hlas. Právě proto byl režiséry obsazován a z epizodních rolí se díky němu stávaly nesmrtelné a hlášky pronesené jeho ústy až kultovní. Kdo neslyšel větu "Hujer, metelesku, blesku!" tak by se měl podívat na komedii MAREČKU, PODEJTE MI PERO (1976). Jaroslav Vozáb zde v roli tlumočníka doprovází zahraniční delegaci továrnou a uvedená replika měla být překladem příkazu "Hujere, jděte si po svejch!". Scénář z pera duchovních otců českého velikána Járy Cimrmana (S+S) je zde opět dotažen k dokonalosti.

Jeho filmografie obsahuje takové klenoty české kinematografie jako NA SAMOTĚ U LESA (1976), KULOVÝ BLESK (1978), VRCHNÍ, PRCHNI! a POSTŘIŽINY (oba 1980), JÁRA CIMRMAN, LEŽÍCÍ, SPÍCÍ (1983), ROZPUŠTĚNÝ A VYPUŠTĚNÝ (1984) a mnoho dalších. V "gotickém příběhu" Jana Švankmajera OTRANTSKÝ ZÁMEK ztvárnil hlavní roli badatele. Krátkometrážní pseudodokument odhaluje historii jednoho hradu v Severních Čechách.

3. dubna 1988 Jaroslav Vozáb navždy odešel. Pochován je v rodných Velvarech.